HLAVNÍ CÍLE A VÝZNAM PROJEKTU ICADA
/Příprava revolučních výkonů bezmotorovým letadlem v začátku 21. století třetího tisíciletí./
Dlouhodobě připravujeme výkony, které posunou možnosti člověka ve sportovním letectví - bezmotorovém létání až k samému vrcholu lidských a technických možností ve prospěch využití výsledků výzkumu a měření v mnoha oborech lidského poznání:
- dosažením výšky 30km,
- pokusu o přelet Atlantiku z USA do Evropy,
- etapový oblet Země propagačního a výzkumného charakteru,
- čistý oblet Země za pomoci větru a slunce a
- oblet Země na pohon sluneční energií s větroněm vysoce aerodynamicky propracovaným ke snížení nároku na energii pohonu k budoucímu použití k výzkumným a turistickým účelům.
Rekordní lety budou doprovázeny meteorologickým výzkumem atmosféry Země, zvládnutím zvláštních aerodynamických jevů v této vrstvě atmosféry pro letadla těžší vzduchu a schopností člověka dokonaleji ovládat a nenarušovat hrubými zásahy vzdušný obal naší Země, velice důležitý pro veškerý život na této planetě.
Historie a současný stav.
Projekt Icada se začal rodit v sedmdesátých letech. Prvním krokem v jeho postupném vývoji bylo naše výškové létání ve vlnovém proudění ve Vysokých Tatrách, v pohoří, rozkládajícím se na severním Slovensku. Tento středně velký horský masiv má vhodný tvar ke vzniku vzestupného vlnového proudění do stratosférických výšek na jižní i na severní vítr.
S mnoha přáteli, kteří se podíleli na moderním technickém vybavení celokovového větroně Blaník k překonání světových výškových rekordů byly připraveny průzkumné lety v letech 1975 až 1982 na letišti Spišská Nová Ves a v zápětí na letišti Poprad, které je v přímé blízkosti horských hřebenů Vysokých Tater. Prováděli jsme první pokusy se speciálním výškovým vybavením k letu do stratosféry, převzatým od vojenského letectva. Využili jsme zkušeností z vlnového létání v tomto horském terénu z roku 1961, kdy jsem dosáhl, tehdy ještě s nedokonalým výškovým vybavením výšky 10 540 metrů. Moje úvahy vedly až tak daleko, jaké výkony by bylo možné dosáhnout výškovým letem od jedněch hor ke druhým nebo přes několik kontinentů s využitím tryskového proudění vzduchu ve velkých výškách. Tak vznikl na tehdejší dobu hodně fantastický plán, vedoucí až k obletu naší planety Země.
Dobře připravený zajímavý projekt výškových letů z let sedmdesátých nesplnil svůj vytčený cíl překonání hranice 15km s možností dostat se s tímto technickým, na tehdejší dobu moderním vybavením až do výšek přes 20km. Přestože technicky tento problém s použitím výškového obleku byl na tu dobu dobře zvládnut jako jediný v tak pokrokovém řešení na světě. Nebylo naší vinou, že jsme nemohli využít celkem osm výškových meteorologických situací k letům nad 15km, v jednom případě ojedinělých meteorologických podmínek s předpokladem dosažení výšky 24km. Iniciativa lidí, vedoucí k průkopnictví v letectví byla v té době pro tak velké cíle potlačena. Ale i tak četná pozorování, srovnávání meteorologických situací a získané zkušenosti z tohoto výškového létání s dosažením výšky 11km a získání nového českého ženského výškového rekordu 10.200 metrů byly neocenitelné k rozvoji dalších plánů.
Největším nedostatkem a chybou celého promarněného úsilí bylo to, že nebylo možné využít jakoby z nebe spadlé nabídky známého průkopníka vlnového létání Dr.Joachima Kuetnera, předního pracovníka Světové meteorologické organizace k finanční podpoře výzkumných letů v závětří Vysokých Tater a rovněž nabízené spolupráce s polskými plachtaři v Nowem Targu, na obrácené straně těchto hor. Tato nově se rodící mezinárodní spolupráce mohla vytvořit důležitý mezník a start k získání nových poznatků o proudění a o vlnových pohybech v naší zemské atmosféře. Přání úspěchů od Dr. Kuetnera v našich omezených podmínkách bylo pro naši skupinu jediným povzbuzením a současně i výzvou alespoň v tichosti se těmto velkým plánům i nadále věnovat. Tím byl tento program výškových letů s předpokladem mezikontinentálních dálkových letů, plánovaný u nás, i v jiných terénech na světě pozastaven. Stal se jen zajímavou historií v počátečním úsilí dobývání stratosféry bez motorické síly, pouze pomocí sil slunce a větru.
Jak by mohl probíhat budoucí oblet Země čistým bezmotorovým letem je i dnes otázka pro mnohé nezasvěcené lidi možná i trochu nepochopitelná, jak by takového výkonu bylo možné dosáhnout bez jakékoliv motorické síly. Všechny představy velkých nadčasových výkonů jsou spojovány s motorovým letadlem nebo balonem, kde rekordní lety jsou mnohem snadněji proveditelné. Větroň bez přídavného pohonu musí ve stojícím vzduchu vždy ztrácet energii. Má jedinou možnost k uskutečnění dálkových letů vyhledat a využít oblasti, kde vzduch stoupá.
Dokázat letět kolem světa jen za pomoci sil energie slunce a větru, bez motoru nebo jiného prostředku vznášení, to zní hodně fantasticky. Samozřejmě k naplnění takových výkonů bude muset odpovídat vedle silného osobního přesvědčení to nejdůležitější - finanční zajištění, jako základ k zahájení technických příprav tohoto projektu.
Návrh konstrukce výškového větroně s využitím nejmodernějších výrobních technologií a poznatků vědy je v zásadních rysech připraven. Zvládnutí problematiky aerodynamických jevů v mimořádně velkých výškách kolem 20km, kam se s větroněm dosud nikdo nedostal, poklesu tlaku vzduchu, nedostatku kyslíku a nízkých teplot vzduchu, je dosud otevřeným ale překonatelným problémem. Dosažení výšky nad 20km (současný světový rekord je těsně za hranicí 15km), je možné s použitím nově vyvíjených skafandrů pro kosmonauty. Musíme ale stále přihlížet k tomu, že zvládnutí letu větroně ve výškách nad 25km není dosud odzkoušeno. Dynamika zatáček nebo pádů ve velmi řídkém vzduchu je jiná, než v malých výškách. Vybavení výškového větroně, jeho ovládání, bezpečnostní zařízení a příprava posádky se znalostí složitosti proudění v ovzduší Země, to jsou v souhrnu skutečnosti, kterým je nutno se nyní důsledně věnovat.
Rekordní a výzkumné lety plachtařů v USA, na Novém Zélandě a v Argentině spolu s měřením intenzity, rozsahu a výškového dosahu vlnění ovzduší, provedená meteorologickými balony a letadlem NASA, dokazují dílčím způsobem reálnost v naplnění projektu vyššího rozměru, který zde představujeme. Jsou natolik přesvědčivá, že není pochybností o reálném naplnění odvážného projektu Icada. Uvedenými měřeními a pozorováním perleťových oblaků, vyskytujících se ve velkých výškách, jsou prokázána silná stoupavá pole i ve výškách nad 30km v horských oblastech blíže pólům. To je nejpřesvědčivější výsledek lidského poznání proti všem argumentům, které by bylo možné vznést proti tomuto odvážnému projektu. Bez vizí a nadčasového myšlení by nikdy nemohly vzniknout velké plány a realizace těch největších snů a cílů lidstva, jaké později překvapí ostatní nezúčastněné lidi.
Americký projekt Perlan (původně zaměřený k průzkumu atmosféry Marsu), jehož cílem je rovněž dosažení rekordní výšky 30km bezmotorovým letadlem v ovzduší Země, je obdivuhodný a nastavený do reálné polohy. Rovněž připravovaný švýcarský projekt k obletu Země letadlem na pohon sluneční energií je nutno ocenit a považovat za čin v leteckém průkopnictví ojedinělý a pro lidstvo naší planety již v blízké budoucnosti dokonale využitelný.
Nová doba, nové podmínky.
Po roce 1989, kdy došlo v bývalé východní Evropě k zásadním politickým změnám, bylo možné reálněji uvažovat. Proto jsme hledali cesty, kam přenést plnění programu Icada. Pokus o jeho zařazení do USA ale ztroskotal tím, že naše pilotka Hana Zejdová, moje dcera, se nesměla zúčastnit mužského mistrovství světa, konaného roku 1991 v Uvalde, kam se řádně mezi muži v přední pozici kvalifikovala. Právě v USA, během tohoto mistrovství světa, v místě setkání nejlepších pilotů a četných odborníků se měla rozvinout spolupráce, která možná mohla znamenat ten „malý krok pro člověka a obrovský skok pro lidstvo“ v objevitelských cílech, jak prohlásil americký astronaut Armstrong ve svém poselství lidu Země po šťastném přistání modulu Apolla na měsíci. V této pro nás složité situaci připadala k postupné realizaci záměru Icady v úvahu jedině Austrálie, abychom opět nezůstali strnule stát na místě. Bohužel, ale k využití „pouze“ termického proudění k rekordním letům. I když tato nouzová cesta jednoznačně nezapadala do našich plánů, byla to jediná možnost, jak jít v projektu Icada dál, i když trochu jiným směrem, než bylo plánováno využít od samého počátku terénů s vlnovým prouděním.
Na uskutečnění plánu k vlnovým letům v USA a na pozdější pozvání argentinských plachtařů do jejich nově objeveného terénu k velkým výkonům ve vlně za pohořím Kordiller jsme bohužel neměli finanční a technické prostředky. Museli jsme proto zvolit jako odrazový můstek k další činnosti pro nás přístupnější australský kontinent s velkou nadějí na tamější pomoc, i když tehdy bezprostředně po pádu železné opony to byl kontinent pro nás zcela neznámý. Sledovali jsme s velkým zájmem rekordní lety Němce H.W. Grosseho, kterých tam dosáhl. Austrálie se tak pro nás stala, přestože jsme se tam za rekordy vypravili pouze s holýma rukama, zaslíbeným kontinentem a útočištěm na dlouhou dobu, dokonce mnohem déle, než jsme plánovali a na dobu delší, než si příprava projektu Icada vyžadovala. Výsledkem bylo získání více než padesáti světových rekordů FAI a mnoha významných prvenství Hanou Zejdovou. Ocenění od FAI ziskem medaile Otto Lilienthala pro naši pilotku nám bylo všem velkou zpruhou a posílením odvahy pokračovat na projektu Icada.
Další přenesení létání do vlnových terénů v USA nebo v Argentině stále závisí na penězích a přístupu sponzorů k získání vhodné základní letecké techniky. K finančním prostředkům, abychom tak náročný program zabezpečili máme bohužel jen velice omezený přístup. Pokoušeli jsme se několikrát získat špičkový větroň k zajištění programu Icady. Mimo jiné na naše zadání byl přednostně již během výroby speciálně upraven špičkový větroň Nimbus 4Mi u německé firmy Schempp-Hirth k pokročilým výkonům. Ten jsme nakonec nemohli získat z důvodu podivného přístupu sponzora. Jako další naděje bylo získání větroně ASH 25Mi. Ten si nakonec odkoupil Steve Fossett k rekordním letům, když jsme o něj opět v neúspěšném boji o finance přišli.
Jak dál a jak podpořit realizaci projektu mnoha cílů, jaké nemají ve sportovním letectví obdoby.
Naší snahou je přenést celý projekt Icada do rukou zodpovědných spolupracovníků kdekoliv na světě. Předpokládáme pochopení a vzájemnou spolupráci na zajímavých cílech světového letectví, které nemalým skokem posunou dopředu úroveň výkonů člověka, získání nových a především ověřených poznatků o proudění ve stratosféře nebo dosud neobjasněných meteorologických a aerodynamických jevech.
Rozhodně velké a nadčasové výkony, jaké projekt Icada představuje, nemohou být v silách ke splnění pouze několika lidí, byť s obrovskou vizí a chutí jich dosáhnout. Je to úkol pro širokou mezinárodní spolupráci vědců a leteckých nadšenců s podporou sponzorů. Je připraven časový plán a rozpočet celého projektu. Jsou rovněž připraveny technické návrhy, které umožní při finančním zajištění systematicky projekt Icada během několika roků uskutečnit. Současné moderní technologie a výsledky vědeckého bádání v široké oblasti lidského poznání jsou natolik pokročilé a užitné, že je jen otázkou času dokázat je vhodně skloubit do tohoto cíle. Kdo bude první, kdo se odváží takový nadčasový průkopnický projekt, jaký pro mnoho lidí spadá spíše do říše snů, komu se jej podaří skutky naplnit, ten i v dnešní době malých technických zázraků dokáže celému světu ohromnou technickou vyspělost současné lidské společnosti. Mělo by být v zájmu nás všech zvládnout tuto část leteckého průkopnictví, kam se nikdo prozatím neodvážil jít.
Lidstvo je úspěšné svými výsledky v dobývání kosmu. Mnohé pozemské cíle v letectví, jak bychom je mohli nazvat, ale zůstaly ve stínu těchto kosmických úspěchů a svým objevením čekají na své přemožitele. Na světě je toho ještě mnoho neprobádaného, co nenechá lidstvo v klidu, dokud svými objevy a velkými průkopnickými činy tato tajemství neodhalí.
Usilujeme o vytvoření mezinárodního přípravného technického týmu, který by navázal na rozpracovaný projekt Icada. Určitá jednání v tomto směru jsou již vedena. K tomu hledáme finanční podporu od toho, kdo by dokázal věnovat prostředky a svůj životní elán velkým cílům lidstva naší planety, jaké tento grandiózní projekt bezesporu představuje.
Pro začátek, k získání vzájemné důvěry by stačilo zabezpečit první velký cíl tohoto projektu – dosažení co největší výšky, kam až se člověk může s bezmotorovým letadlem těžším vzduchu dostat. To nepředpokládá až tak vysoké finance. Určitě cesta k naplnění dalších částí projektu Icada by na sebe nenechala dlouho čekat.
K vytvoření organizace ke spolupráci k započetí konstrukčně výrobních prací jsme k dispozici svým pracovním kolektivem pomoci rozvinout tento ušlechtilý projekt a dát mu organizačně technický základ.
Za kolektiv spolupracovníků:
- Vladislav Zejda, autor projektu
- Hana Zejdová, jednatelka, pilotka
- Ing. Jan Buček, organizační pracovník
- Prof. Dr. Milan Daněk, DrSc, aerodynamika a mechanika letu
- Ing. Milan Soukup, letecký odborník, grafik
- Milan Bouška, reklama a propagace, ředitel reklamní agentury anamax s.r.o.
VÝZVA A ŽÁDOST
Pokrokovým lidem celého světa k podpoře mezinárodního projektu ICADA, výzkumným letům s pokusy o první přelet Atlantiku a budoucího obletu Země mezinárodní ženskou posádkou bez motorické síly.
Výzva je adresována široké veřejnosti, podnikatelsky a veřejně úspěšným ženám, podnikatelům, bohatým sportovcům, zejména leteckým firmám a společnostem, veřejným činitelům a institucím, a všem, kdo mají zájem finančně podpořit protagonistky leteckého průkopnictví – mezinárodní ženskou posádku k odvážným výkonům v začátku třetího tisíciletí, se zakončením pokusy odvěkého snu lidstva získat rekordní a průkopnické cíle po vzoru bájných letců Ikara a Daidala s pokusy o oblet Země za pomoci slunce a větru.
Soustřeďujeme kolektiv odborníků, technickou a finanční pomoc, všechny lidi dobré vůle.
Dárci a podporovatelé budou uvedeni na našich www. stránkách a ve všech propagačních materiálech.
Použití finančních prostředků bude průhledné pro každého dárce, sponzora a přispěvovatele.
Harmonogram příprav a realizace s rozpočtem, finančním zajištěním a aktuálním plněním projektu Icada bude k dispozici všem přispěvovatelům.
Jména všech podporovatelů budou uvedena na desce cti, umístěné na kormidle budoucího Stratoglideru a obletí celou planetu Zemi.
Přidejte se k našim průzkumníkům. Usnadníte velké cíle lidstva odvážné ženské posádce.
Vaše finanční pomoc pomůže odstartovat mezinárodní spolupráci na projektu Icada
Letecká asociace vrcholového sportu
občanské sdružení vedeno v registru MV č.j.: VS/1-1/54 170/03-R
IČO: 26632942 . DIČ: CZ 26632942
adresa: Krásného 12, 636 00 Brno, Czech republic,
telefon:+420 608 018 037, e-mail: hana@netbrno.cz
EURO Bank Account . Name of Bank Account: LAVS
Number of Bank Account: 211288577 . Code of Bank: 0300
Bank: CSOB Brno . Bank Address: Milady Horakove 6, 601 79 Brno, Czech Republic
SWIFT: CEKO CZ PP BRN . IBAN: CZ17 0300 0000 0002 1128 8577 . BIC: CEKOCZPP
Skupina ICADA
Jak chápat postup a cíle projektu ICADA, který se jeví stále jako nedostupný cíl zejména v naší zemi v době jiných zájmů a zaměření celé společnosti. V České republice je myšlení na vyšší úrovni leteckého průkopnictví zcela ve Sdružení sportovních svazů a AeČR potlačeno. Jakoby šlo o tunel na peníze, jak o nás rozšiřují skuteční tuneláři leteckých sportů, kteří stát a sportovce okrádají, přesto, že I. etapa s historickými výsledky ušetřila státu několik desítek milionů a stát nám nepřispěl proti záštitám a podpoře čelních představitelů státu vinou MŠMT ani haléřem. Mohli jsme být v této organizačně neřešitelné situaci úspěšní jen proto, že jsme se dostali po vyloučení z vrcholového sportu v AeČR začátkem devadesátých let minulého století mezi velice slušné lidi doma i v zahraničí a tím jsme mohli svoje úsilí dokonale přes všechny těžkosti rozvinout do výšin světa. Co bylo znemožněno k dalšímu rozvoji projektu ICADA, například po vyrobení speciálně vybaveného rekordního kluzáku u německé firmy Schempp-Hirth Nimbuse 4M k plnění II. etapy projektu ICADA byla sponzorsky dohodnuta doprava kluzáku a materiálu expedice Kangaroo do Austrálie německou Lufthansou a dále po skončené rekordní sezoně v Austrálii doprava americkým vojenksým Herculesem do USA k další vrcholové sportovní činnosti. To je neopakovatelné, s jakými pochopením v zahraničí jsme se setkali s přáteli, kteří pro nás udělali co nejvíce bylo v jejich silách.
Obrázek plakety za zásluhy o světové rekordy, kterou obdrželi jako skromné ocenění zásluh o jednu z největších sérií rekordů nejlepší spolupracovníci LAVS a expedic Kanagaroo do Austrálie
Při pohledu na prospekty ICADA a koneckonců na všechny předcházející materiály k expedicím Kangaroo, které postupně vedou k tomuto velkému a náročnému cíli, obletu Země, vzniká pro okolí trochu nepříjemný dojem, že jsme nekritičtí a že chceme skočit rovnou oběma nohama do obletu Země a chceme z toho nějak těžit. Obojí je buď nepochopení nebo výmysl. Jsme si vědomi více než kdokoliv jiný složitosti obletu Země bezmotorovým letadlem. Oblet Země motorovým letadlem je jistě odvážný ve srovnání s mnohem více náročným obletem balonem. Oba způsoby jsou přece jen snadnější o fakty, že motorové letadlo má motor k udržení v horizontálním letu ve stejné hladině a stejně jako balon může manipulovat s výškou letu a udržovat výšku letu v nejsilnějším horizontálním proudění kolem Země. Kdežto větroň stále klesá přeměňováním polohové energie na kinetickou a pilot musí dokázat tuto nevýhodu eliminovat znalostmi o proudění.
Tuto nevýhodu můžeme odstranit jedině takovou výkonností větroně v minimálním klesání, dnes již běžným kolem 40 cm za vteřinu, která se u kluzáku k nejzažším výkonům sníží a přiblíží k hodnotě 0,3 m. Tato hodnota bude již schopna podle vědců tuto nevýhodu stálého klesání v slabých stoupavých proudech eliminovat vlivem výškového vlnění v atmosféře. Předpověď meteorologů s měřením a předvídáním tohoto jevu bude stále hlavním vodítkem k uskutečnění obletu, ale až k němu podle plánu skutečně dojde. Tedy až po absolvování II. etapy průzkumu, kterou více než 20 roků technicky v zahraničí připravujeme a domácí lidé nás uvrhli do nečinnosti za boj v leteckém průkopnictví. Je jen otázkou nejbližší budoucnosti, pokud se někdo najde, kdo zasponzoruje zakoupení větroně k výkonům II. etapy, které budou předcházet obletu Země a ke konstrukci moderního větroně Stratoglideru vysokých výkonnostních parametrů s využitím nejmodernějších technologií a poznatů v aerodynamice s vědeckými měřeními a poznatky zejména z meteorologie a rozměru proudění kolem Země. Samozřejmým cílem projektu ICADA není jen technický výkon v obletu Země nebo i částečnými výkony v dálkových letech se záložním motorem na sluneční energii lépe přesvědčit veřejnost o možnostech využití náhradních energetických zdrojů energie pro lidstvo naší planety a přispět k zachováni čistoty ovzduší a snaze zabránit pronikání nebezpečného ultrafialového záření k ohrožení veškerého života na naší krásné planetě Zemi.
Projekt ICADA je ve srovnání se Švýcarským SOLAR IMPULSem vlivem vysoce aerodynamicky tvarovaného letadla s vysokými parametry výkonnosti v klouzavosti a klesání i mnohem vyšší až dvojnásobné rychlosti letu 120 – 140 km/h s násobkem na výšku letu, v silném jet stream proudění s využitím energie slunce a větru mnohem náročnější. A také v širším významu leteckého a výzkumného průkopnictví. S uznáním zejména dokonalé organizace a obdivudného výsledku SOLAR IMPULSu. Větroně využívají k letu odjakživa energie slunce a větru, aniž by si to plachtaři a veřejnost v plném rozsahu uvědomovali jak je tento způsob létání provozně laciný od svých začátků prvních skoků, až po několika tisícikilometrové vzdálenosti dnešních rekordních výkonů. Této stále více v jiných oborech využívané energie náhradních zdrojů má projekt ICADA přispět zdůrazněním, co lidé dosud přehlíží a může jim hodně pomoci v mnoha oblastech využívání náhradních energií, po kterých lidé pátrají, aniž by si lépe všimli ohromné síly našeho slunce.
Jak postupovat dál v nepřejícím prostředí.
Přesto, že jsme schopni plnit v rámci projektu ICADA přednostně i závodní úkoly, nyní je pro nás největším zájmem připravit II. etapu tohoto projektu, která je schůdná a bude snadno pochopitelná i pro čtenáře těchto řádků. Tento boj za pokrok ve prospěch všeho lidstva naší planety nikdy nevzdáme. Pokud budeme mít pro naši osvědčenou pilotku, označenou ve světě jako talent století větroň posledních kvalit z běžného prodeje, II. etapa může nastoupit k plnění.
Pokud se v prospektu ICADA nebo v našich stanovách dočtete i o účasti LAVS na vrcholných soutěžích, jsme v případě finančního zajištění schopni odborně plnit i vrcholné závodní úkoly, které byly a jsou naší předností, při zachování specializace v dobývání rekordů i medailí na soutěžích. Aeroklub České republiky při nemalých dotacích od státu na sport jich bohužel zneužívá pro funkcionáře jak prokázal audit od Ministerstva dopravy za rok 2010 a výdělečná činnost z flotily neprávem ponechaných 140 letadel jde také neznámo kam. V AeČR se po roce 1989 točí velké peníze někam do ztracena. Důležité Letecké sportovní centrum, zázemí a svatyně sportovců bylo zrušeno a nákladný letecký materiál někde zmizel. Sportovci jsou odkázáni sami na sebe bez metodického vedení, jaké bylo běžné před rokem 1989. Proto po roce 1989 nastal v AeČR propad ve výkonech prakticky ve všech leteckých odvětvích a kromě proslavení Tomáše Suchánka v závěsném létání, avšak v Letecké amaterské asociaci a Hany Zejdové mimo AeČR se záštitou rovněž v této organizaci pod vedením snad posledního velkým výkonům přejícího funkcionáře prezidenta LAA Petra Tučka. Tato špičková letecká činnost upadla a nemáme nikoho, kdo by v leteckém světě zazářil jak tomu bylo v odbobí rozvoje letectví ale i za Svazarmu před rokem 1989. Jen peníze bez odhodlání a odvahy našim zbohatlíkům nestačí na Evropu ani na svět. Letečtí akrobaté se svojí slavnou školou vymřeli. Poslední žijící mohykán Petr Jirmus za sebou zanechal v letecké akrobacii černou díru. Náš nejúspěšnější pilot závěsného létání Tomáš Suchánek po přechodu z LAA do skomírajícího prostředí AeČR se nikdy v bezmotorovém létání nevzchopí do své minulé slávy. Hana Zejdová, která zasvětila svůj život leteckému sportu se všemi tragediemi, po svém největším světovém úspěchu, oceněným jedinou Lilienthalovou medailí pro naši zemi, je zbavena ukázat své přednosti vynikající pilotky.
Proč uvažujeme o Haně Zejdové k další činnosti v projektu ICADA? Prokázala svojí odvahou v rekordech i o závodech největší odhodlání svojí obrovskou vůlí podstoupit náročný boj za světovým pokrokem v letectví.
Tolik na vysvětlení, s jakým nezájmem se setkávámu k nejúspěšnějším lidem u funkcionářů AeČR, Sdružení sportovních svazů i MŠMT a nakonec celé vlády a musíme hledat jiné schůdnější cesty k prosazení univerzálního leteckého projektu ICADA.
Plány ICADA potřebují sponzory, další odborníky a schopné spolupracovníky.
Rozšiřujeme svoje řady nejen v zahraničí. Přijmeme do svého středu zaujaté fandy letectví a pokroku, kteří spolu s námi budou oporou vysokých sportovních a výzkumných cílů. Kdo se s nejlepšími úmysly příhlásí, určitě se bude moci do této zajímavé činnosti zapojit. Jsme slušným kolektivem lidí, prodchnuti vysokými mravními a sportovními cíli, jejichž úsilí má základ ve výkonech první splněné etapy a je jen na pochopení politiků, sponzorů a odborných institucí, jak se bude projekt ICADA ubírat rychleji nebo jen zpomaleným tempem dopředu. Dosáhnout vysoké organizovanosti bez našich domácích střetů lidí s různými sobeckými zájmy, jak se dopředu vzorně probíjí Švýcarský SOLAR IMPULS, to je naše zbožné přání. Na závěr přidávám filozofii nadšence z rodu průkopníků podmořských výkonů a balonového létání pana Bertranda Piccarda:
„Adventure je stav mysli tváří v tvář neznámého početí naší existence jako experimentálního pole, ve kterém musíme rozvíjet naše vnitřní zdroje, jít dopředu po naší cestě evoluce a asimilovat etické a morální hodnoty, které musí doprovázet naší cestu......SOLAR IMPULS má ambice na svět průzkumu a inovací přispět příčině obnovitelných zdrojů energie, aby se prokázala důležitost čistých technologií pro udržitelný rozvoj a umístit sny a emoce do středu vědeckého dobrodružství...“.
Kéž by něco takového platilo i u nás.
Vladislav Zejda,
světový rekordman, Mistr ČSR a Francie 1957,
nežádoucí pro své názory na vrcholový sport
post svazarmovcům a současným zbohatlíkům v letectví,
organizátor expedic Kangaroo k největšímu úspěchu
čs. sportovního letectví po roce 1989 a v celé historii,
v roce 1990 zinscenovaně vyloučený z Aeroklubu
se zákazem vstupu na sportovní letiště a do klubů,
se stejným postižením jeho dcery Hany,
nejúspěšnější rekordní bezmotorové pilotky na světě.
